Královi muži: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: Po neúspěchu Zrádného vpádu se na Čukičatce objevilo až znepokojivě vysoké množství Roggijců. Většinou šlo o zkrachovalce, kte…) |
m (Zamyká „Královi muži“ ([edit=autoconfirmed] (do odvolání) [move=autoconfirmed] (do odvolání))) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Po neúspěchu [[Zrádný vpád|Zrádného vpádu]] se na Čukičatce objevilo až znepokojivě vysoké množství [[Roggie|Roggijců]]. Většinou šlo o zkrachovalce, kteří neměli kam jít, a žoldáky, kteří se během války dopustili činů, za něž by v Císařství viseli - ale objevilo se mezi nimi i několik šlechticů prchajících před [[Císařští arbitři|císařovou spravedlností]]. Neměli spolu nic společného a rozpustili se mezi ostatními gangy, v nichž si s typickým roggijským fatalismem rychle našli cestu až na dno. Zažili ostatně pád své hrdé domoviny. | + | Po neúspěchu [[Zrádný vpád|Zrádného vpádu]] se na [[Čukičatka|Čukičatce]] objevilo až znepokojivě vysoké množství [[Roggie|Roggijců]]. Většinou šlo o zkrachovalce, kteří neměli kam jít, a žoldáky, kteří se během války dopustili činů, za něž by v Císařství viseli - ale objevilo se mezi nimi i několik šlechticů prchajících před [[Císařští arbitři|císařovou spravedlností]]. Neměli spolu nic společného a rozpustili se mezi ostatními gangy, v nichž si s typickým roggijským fatalismem rychle našli cestu až na dno. Zažili ostatně pád své hrdé domoviny. |
− | I když po zesnulém [[Král Groggy VII.|králi Groggym VII.]] zbyl jeho mladý bratr, [[princ Traggy]], budoucnost země připomíná otrocké jho. Císař dosadil na trůn vlastního bratrance [[ | + | I když po zesnulém [[Král Groggy VII.|králi Groggym VII.]] zbyl jeho mladý bratr, [[princ Traggy]], budoucnost země připomíná otrocké jho. Císař dosadil na trůn vlastního bratrance [[Král Roger I.|Rogera]] jakožto regenta a ponechal mu volnou ruku v upevnění císařské moci po celé zemi. Následovala druhá vlna utečenců do Čukičatky, neboť Roger s rázností sobě vlastní bleskově pozatýkal většinu odbojných šlechticů (válečných zločinců) a nechal je popravit za zradu. Některá jejich léna rozdal místním pánům, kteří císaři i během [[Zrádný vpád|Zrádného vpádu]] zůstali věrní, ale většinou jimi obdaroval smetánku z císařského dvora. Bylo to šťastné i nešťastné řešení - sice získal věrné poddané, kteří jej podporují v obnově země, ale v očích původní šlechty nyní království vládnou "cizáci", kteří místním obyvatelstvem pohrdají pro jeho "zaostalost"... |
A prostý lid to vidí podobně. Groggyho VII. všichni nenáviděli, ale o korunovaci jeho bratra se modlí. "Ó Surahinde, kéž Rogera skolí souchotiny a na trůn usedne náš právoplatný král Traggy, který nás miluje z celého svého srdce!" | A prostý lid to vidí podobně. Groggyho VII. všichni nenáviděli, ale o korunovaci jeho bratra se modlí. "Ó Surahinde, kéž Rogera skolí souchotiny a na trůn usedne náš právoplatný král Traggy, který nás miluje z celého svého srdce!" | ||
− | Císař však tuto modlitbu nevyslyšel a nechal si Traggyho přivézt do Surhindie "jako svého panoše", aby ho lépe poznal a zjistil, zda na něm také neulpělo šílenství jeho bratra - či, jak to vnímají v Rogii, aby z něj učinil své rukojmí, které se pokusí převychovat. Na to však byl již šestnáctiletý Traggy příliš starý. Pevně se císaři postavil na odpor a žádal, aby mu bylo umožněno usednout na trůn jeho předků. Rolf o tom odmítal rozhodnout dlouhých sedm let a dál ho držel u dvora - v kleci, i když zlaté. | + | Císař však tuto modlitbu nevyslyšel a nechal si Traggyho přivézt do [[Surhindie]] "jako svého panoše", aby ho lépe poznal a zjistil, zda na něm také neulpělo šílenství jeho bratra - či, jak to vnímají v Rogii, aby z něj učinil své rukojmí, které se pokusí převychovat. Na to však byl již šestnáctiletý Traggy příliš starý. Pevně se císaři postavil na odpor a žádal, aby mu bylo umožněno usednout na trůn jeho předků. Rolf o tom odmítal rozhodnout dlouhých sedm let a dál ho držel u dvora - v kleci, i když zlaté. |
− | Císař zřejmě doufal, že se situace v zemi uklidní a všichni na rod Roggyů zapomenou, avšak vytoužený návrat "dobrodince Traggyho" se stal legendou, k níž se upíraly naděje celé země. Ačkoli se Roger a jeho věrní dvořané snažili o znovuvybudování hospodářství, které Groggy ve svém šílenství zcela zruinoval, dvě po sobě jdoucí špatné úrody a výjimečně tuhé zimy spolehlivě zničily vše, co dokázali. | + | Císař zřejmě doufal, že se situace v zemi uklidní a všichni na [[Šlechtické rody Císařství|rod Roggyů]] zapomenou, avšak vytoužený návrat "dobrodince Traggyho" se stal legendou, k níž se upíraly naděje celé země. Ačkoli se Roger a jeho věrní dvořané snažili o znovuvybudování hospodářství, které Groggy ve svém šílenství zcela zruinoval, dvě po sobě jdoucí špatné úrody a výjimečně tuhé zimy spolehlivě zničily vše, co dokázali. |
Když Traggy v roce 5705 dosáhl pětadvaceti let, staly se další odklady neúnosnými. Roggijská šlechta se jasně vyjádřila, že je ochotná jít kvůli dosazení svého právoplatného vládce do další války, a jakkoli byla jejich výhrůžka bezzubá, ignorovat ji nešlo. Císař jim mohl buď vyhovět (což by mu znepřátelilo Rogera, který se již na trůně pevně uvelebil, i polovinu šlechtických rodů císařství, kterým by Traggy okamžitě odebral jejich roggijské državy), nebo Traggyho popravit a rozpoutat válku - či spíš masakr. Roger ho ujistil, že je na to připraven. | Když Traggy v roce 5705 dosáhl pětadvaceti let, staly se další odklady neúnosnými. Roggijská šlechta se jasně vyjádřila, že je ochotná jít kvůli dosazení svého právoplatného vládce do další války, a jakkoli byla jejich výhrůžka bezzubá, ignorovat ji nešlo. Císař jim mohl buď vyhovět (což by mu znepřátelilo Rogera, který se již na trůně pevně uvelebil, i polovinu šlechtických rodů císařství, kterým by Traggy okamžitě odebral jejich roggijské državy), nebo Traggyho popravit a rozpoutat válku - či spíš masakr. Roger ho ujistil, že je na to připraven. |
Aktuální verze z 16. 12. 2010, 20:40
Po neúspěchu Zrádného vpádu se na Čukičatce objevilo až znepokojivě vysoké množství Roggijců. Většinou šlo o zkrachovalce, kteří neměli kam jít, a žoldáky, kteří se během války dopustili činů, za něž by v Císařství viseli - ale objevilo se mezi nimi i několik šlechticů prchajících před císařovou spravedlností. Neměli spolu nic společného a rozpustili se mezi ostatními gangy, v nichž si s typickým roggijským fatalismem rychle našli cestu až na dno. Zažili ostatně pád své hrdé domoviny.
I když po zesnulém králi Groggym VII. zbyl jeho mladý bratr, princ Traggy, budoucnost země připomíná otrocké jho. Císař dosadil na trůn vlastního bratrance Rogera jakožto regenta a ponechal mu volnou ruku v upevnění císařské moci po celé zemi. Následovala druhá vlna utečenců do Čukičatky, neboť Roger s rázností sobě vlastní bleskově pozatýkal většinu odbojných šlechticů (válečných zločinců) a nechal je popravit za zradu. Některá jejich léna rozdal místním pánům, kteří císaři i během Zrádného vpádu zůstali věrní, ale většinou jimi obdaroval smetánku z císařského dvora. Bylo to šťastné i nešťastné řešení - sice získal věrné poddané, kteří jej podporují v obnově země, ale v očích původní šlechty nyní království vládnou "cizáci", kteří místním obyvatelstvem pohrdají pro jeho "zaostalost"...
A prostý lid to vidí podobně. Groggyho VII. všichni nenáviděli, ale o korunovaci jeho bratra se modlí. "Ó Surahinde, kéž Rogera skolí souchotiny a na trůn usedne náš právoplatný král Traggy, který nás miluje z celého svého srdce!"
Císař však tuto modlitbu nevyslyšel a nechal si Traggyho přivézt do Surhindie "jako svého panoše", aby ho lépe poznal a zjistil, zda na něm také neulpělo šílenství jeho bratra - či, jak to vnímají v Rogii, aby z něj učinil své rukojmí, které se pokusí převychovat. Na to však byl již šestnáctiletý Traggy příliš starý. Pevně se císaři postavil na odpor a žádal, aby mu bylo umožněno usednout na trůn jeho předků. Rolf o tom odmítal rozhodnout dlouhých sedm let a dál ho držel u dvora - v kleci, i když zlaté.
Císař zřejmě doufal, že se situace v zemi uklidní a všichni na rod Roggyů zapomenou, avšak vytoužený návrat "dobrodince Traggyho" se stal legendou, k níž se upíraly naděje celé země. Ačkoli se Roger a jeho věrní dvořané snažili o znovuvybudování hospodářství, které Groggy ve svém šílenství zcela zruinoval, dvě po sobě jdoucí špatné úrody a výjimečně tuhé zimy spolehlivě zničily vše, co dokázali.
Když Traggy v roce 5705 dosáhl pětadvaceti let, staly se další odklady neúnosnými. Roggijská šlechta se jasně vyjádřila, že je ochotná jít kvůli dosazení svého právoplatného vládce do další války, a jakkoli byla jejich výhrůžka bezzubá, ignorovat ji nešlo. Císař jim mohl buď vyhovět (což by mu znepřátelilo Rogera, který se již na trůně pevně uvelebil, i polovinu šlechtických rodů císařství, kterým by Traggy okamžitě odebral jejich roggijské državy), nebo Traggyho popravit a rozpoutat válku - či spíš masakr. Roger ho ujistil, že je na to připraven.
Rolf se však nakonec rozhodl pro cestu, kterou mu mnozí vyčítají. Sám ví, že toho bude litovat - ale nehodlal někoho popravit jen proto, že by to tak bylo nejsnazší. Odebral Traggymu léno a poslal jej do vyhnanství na Čukičatku.
Mladému muži tak zůstal jen rytířský titul (který mu udělil jeho bratr, než na konci války zemřel) a několik věrných družiníků, kteří ho nehodlali opustit. Tak to alespoň vypadalo, než v Gekoportu vystoupil z lodi. Vzápětí před ním však pokleklo přes padesát lidí, které do té doby nikdy neviděl. Říkají si Královi muži a neoslovují ho jinak než: "Vaše Veličenstvo".
Je to jen začátek, ale dalo mu to novou naději. "Roggie opět povstane, přátelé!" prohlásil se slzami štěstí v očích, než zmizel v Gekoportském podsvětí.
Zmizel, ale jeho vliv s každým rokem roste.