Bohové

Z BezkraliWiki
Verze z 8. 5. 2011, 15:44, kterou vytvořil Darion (diskuse | příspěvky) (Bohové elfů)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Bohové lidí

Firavarti a Débáman

Bůh Párstů. Zvaný též Stvořitel. Podle jeho uctívačů je svět neustálým bojem dobrého a zlého principu, které jsou věčné a po stránce moci rovnocenné. Ztělesněním dobra je Firavarti, zvaný též Sepanta. Zástupcem zla je Débáman, nebo též Angra.

Firavarti stvořil svět, aby s jeho pomocí Débámana porazil. Slouží mu bytosti nižších řádů (firavaši) - zvláště pak džinové. Dobří bohové jiných národů jsou jeho anděli. Párstové sami sebe pak považují za vyvolený lid, který nejvíce přispívá k budoucímu vítězství spravedlivých. Po příjezdu do Císařství seznali, že Surahind je synem jejich Stvořitele, a přijali jej za svého dalšího boha.

Angra Ničitel usiluje o zničení Sepantova Stvoření. Na jeho straně stojí zlí dévové. Mezi Pársty nikdy neměl mnoho přívrženců, ale mnoho jiných smrtelníků se rádo nechává zlákat...

Surahind

Jediný (ve smyslu osamělého bojovníka), Božský rytíř, který v dávných dobách sestoupil na zemi, aby ustanovil řád a bojoval proti silám zla. Když se vítězně vrátil do vyšších sfér, byl ustanoven správcem řádu (zde se v liturgiích objevují zmínky o jeho otci, stvořiteli). Veškeré jiné mocnosti astrálních sfér, démoni i božstva, jsou nižšího řádu a proti mnoha z nich Surahind bojuje, aby zachoval svět pro své lidské děti.

Nefritový pán

Zvaný též Oko Nebes či zkrátka Císař. Vládne Nefritové říši již odnepaměti. Létá na Nebesa na draku z čirého ohně, aby tam z nefritového trůnu vládl bohům i lidem. Obyčejný smrtelník nesmí slyšet jeho hlas, jinak mu budou useknuty ušní boltce. Pohlédnout na špičku jeho boty je ctí, které se dostane jen největším hrdinům a nejmocnějším velmožům.

Hermes

I bozi, stejně jako lidé, potřebují z něčeho žít. A hlavním artiklem je samozřejmě síla víry věřících. A tu lze shromažďovat a obchodovat s ní. A stejně jako mezi lidmi jsou i mezi bohy různě schopní obchodníci. A Hermes je ten nejlepší z nich. Ostatně, kdyby se to Hermovi vyplatilo, klidně by se stal i věřícím Surahindovým... Takže v principu není zakázáno ani uctívání jiných bohů, pokud se to samozřejmě vyplatí.

Hermes je jedním z méně rozšířených lidských bohů, s nimiž smlouvá a obchoduje, přičemž se samozřejmě snaží na tom co nejvíc vydělat. Je bohem obchodníků a pocestných, strážcem cest a božským lichvářem - rád půjčuje jiným bohům na nehorázné úroky.

Velká matka

Bohyně lidu uunat, který žije na severu v oblasti Čukičatky. Jejím největším nepřítelem je Sněžný krokodýl – bílý jako sníh, studený jako led, nepřítel života a tepla. V souboji o slunce nad ním zvítězila a ochránila lid uunat. Jejich třináct kmenů - Velryby, Kosatky, Narvalové, Sněžné sovy, Sněžní orli, Racci, Sobi, Pižmoňové, Tuleni, Mrožové, Lišky, Vlci a Hranostajové - uctívají svá totemová zvířata a skrze ně i ji.

Silke

Silke je dalším z bohů, jejichž uctívači tvoří v Císařství spíše menší sekty než skutečné církve. Dle učení jeho kněží má každý myslící tvor v duši světlo. Toto světlo září více, pokud jsou dodržovány principy dobra a řádu, a pohasíná v případě konání špatných skutků. Cílem každého věřícího je, aby jeho světlo zářilo co nejvíce a ve chvíli jeho smrti se připojilo ke světlu boha Silke. Pokud světlo jeho duše nezářilo dost jasně, musí opět vstoupit do nově zrozeného těla, dál žít ve světě a usilovat o dobro.

Garoh

O Garohovi není mnoho známo - jeho sekty jsou uzavřené a podle všeho válčí i mezi sebou. Je pravděpodobné, že se všechny shodnou na tom, že Garoh Požírač stvořil svět, protože se nudil, a tak nadal bytosti svobodnou vůlí. Zároveň jim dal dobré i špatné vlastnosti, aby si mohly navzájem ubližovat a trpět. Aby ještě posílil rozpory mezi nimi, stvořil jim i různé bohy.

Jen ten, kdo prozře a kdo bude ve službě Garohovi šířit bolest, zoufalství a utrpení, může být sám utrpení zproštěn.

Math

Nienijská bohyně Math se zrodila z hlubiny nebytí a stvořila svět se vším živým, plodným a dobrým. Poté se však z hlubiny nebytí vynořil i ničivý mužský princip a začal jí všechno kazit.

Math je jediná, jasná paní, milosrdná léčitelka a ochránkyně všeho živého. Je to laskavá matka a hrdá, smyslná žena. Ona, jakožto ženský princip, vnesla na svět život, zatímco z temnoty vyšel mužský, ničivý princip a začal tento život ničit.

Grothurga

Bohyně Nesmrti, kterou uctívá mnoho svobodných nemrtvých i nekromantů. Díky ní je smrt pouhý začátek - alespoň tedy pro ty, kteří jí slouží dostatečně oddaně.

Temná paní Grothurga byla ostatními bohy vyhnána do podsvětní říše, ale touží se vrátit. Její uctívači ji uctívají shromažďováním vědění a moci, s jejíž pomocí vystaví obrovskou armádu, díky níž Nesmrt vyvede všechny mrtvé na svět a ovládne ho.

Bohové elfů

Bohyně Matka

Stvořitelka všeho a všech, Bohyně Matka, má mnoho nezdárných dětí, ale naštěstí i hojně těch, které ji následují. Je to sama Příroda. Dokáže být laskavá a milosrdná, ale stejně tak krutá a temná. Zobrazována bývá jako trojjediná: nevinná dívka, zralá žena a stařena. Je dárkyní života i paní smrti. Je léčitelkou, ale i strašlivou, ničivou silou. Jen Bohyni matce náleží vše živé, jen pro ni může být život obětován.

Bohyni Matce je obětováno mnohé, protože i ona dává svým dětem mnohé, a výše oběti stoupá v závislosti na závažnosti prosby: od květin a potravin až po dobrovolně se obětující rozumné bytosti (především mladíky). Nikdy však nejde o zanechávání zlata v chrámech či dokonce vraždění zvířat na kamenných oltářích - oběť Matce musí nasytit její další děti.

Zejména v Kamičatce existuje organizovaný kult Bohyně matky, vedený velekněžkou, která předává moc své nástupkyni. Kněžky jsou ve valné většině případů ženy. Muži bývají spíše služebníky na kultištích, ale často také obětmi.

Bohyně Matka přijímá do své náruče všechny národy, nikoli pouze elfy.

Pán lesů

Pán Lesů je věrným druhem Bohyně Matky, ale zalíbilo se mu spíše v jitru a soumraku, v rychlém běhu a letu, v lovu a boji, než v rození a tvoření – a tak často na dlouhý čas odchází na toulky. Vždy se však vrací, aby složil Bohyni Matce hold, aby zhojila jeho rány a zkonejšila neklidnou mysl.

Bývá mu obětován podíl z kořisti – podobně jako Matce. Nejčastěji je vzýván ve válce – je strážcem a ochráncem své sestry. Lidem a jiným neelfským národům popřává sluchu jen velmi výjimečně.

Sithra

Její zrození či návrat jsou dosud opředeny tajemstvím, avšak nové chrámy jsou jí stavěny teprve několik let. Do svého zbožštění byla elfkou, dorwinionskou královnou, a i nadále jí zůstává - elfka Sithra je avatárem bohyně Sithry. Její kněží o ní káží jako o paní lásky - ať už horoucí a stravující, či milosrdné a konejšivé. Před plným procitnutím svého božství vzývala i vyzývala Sithra především vášeň, nyní z jejích očí, úst a dlaní prýští i moudrost a laskavost, jakou svět již velmi dlouho nepoznal.

Říká se, že se svým věrným zjevuje v podobě dávné bohyně, s tváří zahalenou rouškou z pavoučích sítí lehkou jako vánek, a že za tímto závojem skrývá tvář poznamenanou největší obětí, kterou přinesla, aby svět byl zachován – pro lásku ke stvoření prý kdysi obětovala krásu, jaká nikdy dříve ani později neprozářila svět.

Říká se také, že pochází ze stejného božského rodu, jako Bohyně Matka a Pán Lesů – snad tedy láska, která je jim oběma vlastní, nedá propuknout další válce – vždyť Bohyni Matce dalo moudrost její mateřství a Sithře veliká oběť, kterou kdysi přinesla pro svět.

Symbolem Sithry jsou pavoučí sítě. K její slávě se uctívači milují na oltářích - ale je-li to třeba, stejně jako ona obětují to nejcennější, co mají, pro štěstí a život těch, které milují. Sithra je bohyní nesmírné oběti pro život a nové zrození – patronkou matek, které riskují život pro své dítě, ochránkyní při těžkých porodech a průvodkyní v utrpení a temnotách.

Stejně jako Bohyně Matka i ona promlouvá ke všem národům - nikoli pouze elfům.

Fenri

Divoký syn Bohyně Matky a Pána lesů. Bůh lovců a bojovníků všech národů i podob - hlavně však vlků a vlkodlaků. Rád loví i po boku lykantropů jiných druhů. Fenri nechce slýchat kázání, za modlitbu považuje vlčí vytí, za mší lov smečky. Jeho moc je nejsilnější za soumraku a za úsvitu, když vlci loví.

Bohové trpaslíků

(Neradím pouštět se s trpaslíky do náboženských rozprav. Na svou víru jsou dosti hákliví a jejich bohové navíc stojí ostře proti sobě. Pokud před zarytým hagardimovcem byť i jen zmíníte jméno Brisgam, mohli byste také skončit doživotně zmrzačeni... - z díla Filipa Perse).

Hagardim

Zvaný též Ten, jenž vykoval svět. Jediný bůh uctívaný v trpasličím království Hrong Narog. Zarytý odpůrce magie a všeho magického.

Brisgam

Podle některých trpaslíků žijících mimo Hrong Narog právě ona stvořila Hagardima. V Císařství není známo, co vedlo k rozkolu mezi těmito dvěma bohy, ale nesnášenlivost hagardimovců a brisgamovců je veliká. Brisgam podporuje studium magie.

Bohové temných elfů

Sehaar

Krutá a smyslná bohyně Sehaar, paní nad smrtí, je vládkyní pantheonu Soumračné říše. Čas od času ukáže dobrotivou tvář těm, kteří se jí zavděčili, ale častěji si libuje ve smrti, zničení a mučení. Je zapřísáhlou soupeřkou lidského boha Surahinda, neboť on je příčinou ústupu temných elfů pod zem.

Ier, Mrazivá Panna

Je sestrou a mladším dvojčetem Sehaar. Jak je Sehaar vášnivá a šílená, tak je Ier chladná a racionální, v krutosti si však nezadají.

Ziar, Pán čepelí

Ten, jenž střeží. Ziar je zabiják s chladným srdcem – nezná strach, ale pravidla cti ho nesvazují. Zachovává věrnost oběma sestrám, bližší je mu však Sehaar - a i ony ho chovají v jisté úctě.

Darzion, Bastard

O tomto bohu se v Císařství nemluví. Rozumíte? Nikdy! NIKDY!

Bohové ostatních národů

Bohové mořských národů

Není o nich známo mnoho - avšak mudrci na palubě lodi Poslední naděje přivezli ze své nanejvýš dobrodružné plavby do severských moří alespoň jejich jména: Takřka zapomenutý Mgwachut Mnoha Očí, nenasytný a ničivý Ctchul Lačný a nevyzpytatelný a divoký Jaghathal, Tanečník po vlnách. Podmořské bytosti uctívající Ctchula Lačného prý obojživelné Jaghatalovy věřící zotročili - a o mnoho víc známo není.