Henrich I. Osvobozený

Rolfův druhorozený syn Henrich (nar. 5686, tudíž je mu 26 let) se ani při nejlepší vůli nedá prohlásit za čistého a neposkvrněného kandidáta na avatára Surahindova. Ať je jakkoli vzděláván, ať je mu jeho svatá úloha sebevíce zdůrazňována, všechny dobré rady padají na neúrodnou půdu požitkářství, prostopášnosti a kocoviny. Je to neuvěřitelné. Žádná z kronik se nezmiňuje o podobně zvrhlém synovi požehnaného císařského rodu Mérů. Skoro jakoby zde působily nějaké temné čáry...

Jeho císařský otec mu však i přesto stále projevuje přízeň a připravuje ho na převzetí trůnu – ač mu to více než polovina dvora rozmlouvá...

... a to čím dál tím naléhavěji. Takto hovoří převážně zástupci Pontie, Rigidaaru a Církve Surahindovy: "Hrozící konflikt s Nefritovou říší vyžaduje Císařství jednotné a císaře silného! Pod Henrichovým vedením se říše rozpadne sama a Kitája jen posbírá zbytky!"

Přesto má Henrichovo nástupnictví i své příznivce. Takto hovoří vyslanci Dorwinionu a Kamičatky: "Vážíme si rozhodnutí císaře Rolfa I. Jasnozřivého, neboť věříme, že Henrich bude pokračovat v jeho tolerantním přístupu k národům, které chtějí kráčet po cestách souběžných, nikoliv stejných."