Pravidla Tajné bitvy

Úvod

Bitva se odehraje ve čtvrtek cca od 10:30 dopoledne a skončí krátce po 16:00. Tak alespoň zní náš předběžný plán.

I když to na první pohled nebude rozpoznatelné, má jít o ROLEPLAY bitvy – nikoli o normální dřevěnkovou bitvu. Ten rozdíl má být v tom, že byste i v rámci bitvy měli hrát postavy. Nebuďte jen hráči. Nebuďte anonymní vojáci. Snažte se přežít a nepáchat v každém boji odvážnou sebevraždu. V tom by vás mohla podpořit skutečnost, že svou postavu můžete začít hrát již večer před bitvou, ve vojenském ležení své strany.

Samozřejmě, že v ležení můžete hrát i svou normální postavu, pokud má v bitvě své zájmy a je logické, aby se ve vojenském ležení vyskytla - ale do bitvy půjdete jako její zástupce, najatý žoldák, poddaný apod. Jinak řečeno, i když budete uplatňovat zájmy své postavy, nemůžete o ni v bitvě přijít.

Večer, v noci a ráno před bitvou bude možné, abyste jako zástupci svých postav navštívili cizí ležení a vyjednávali. Předběžným spojenectvím, kladením požadavků a vyhlašování ultimát žádné meze nekladu. Dostanete informace o tom, čeho je pro vás výhodné dosáhnout, a sami se rozhodněte.

8 různých front

Celkem je možné bojovat na osmi frontách, které budou reprezentovány osmi místy různě rozmístěnými po herní ploše, a ne všechny fronty zajímají všechny strany. V článku o smlouvě se zemí jich je šest zmíněno, další je uvnitř elfského hvozdu, poslední je v Zelených horách. Brzy je zde rozeberu ve větších detailech a před hrou každý šlechtic získá informace o tom, co chce a co se ho netýká.

Na některých frontách prostě bojujete o kontrolu nad místem (jednoduché fronty), na jiných se bitva posouvá po liniích podle úspěšnosti jednotlivých stran (víceliniové fronty).

Na frontě je důležité, kdo je útočník (a tudíž zkouší ovládnout místo či posunout frontu na další linii) a kdo je obránce (snaží se udržet kontrolu nad místem či zastavit postup útočníka na další linii). O tomto má přehled organizátor fronty (OF), který se na ní vyskytuje od počátku do konce bitvy.

Jakákoli „remíza“ (např. pokud se k boji nedostaví ani jedna strana nebo pokud útočník nebude mít dost lidí na proražení „papírové“ obrany), je vítězstvím obránce.

Jednoduchá fronta

Na jednoduché frontě je obráncem ten, kdo zde naposledy zvítězil, popřípadě ten, kdo ji drží od začátku; útočníkem je ten, kdo se ji pokouší získat.

Cílem je být na konci bitvy tím posledním, kdo zde zvítězil.

Víceliniové fronty obecně

Fronty s více liniemi jsou maličko složitější. Téměř vždy platí, že kdo naposledy zvítězil, stává se v další bitvě útočníkem (nemá však povinnost útočit) – výjimkou je zatlačení útočníka do jeho výchozích pozic, které již obránce nemůže ohrozit; v tom případě se „začíná od začátku“ od první linie.

Nejprve pro představu, abychom to viděli stejně: Chápejte útok jako přesuny větších jednotek a tlačení obránců před sebou (přičemž vy jako hráči určujete výsledek svou hrou). Obránci se snaží ze všech sil zastavit invazní nápor a na protiútok nemají sílu. Teprve když zlomí útočníkův nápor, mohou přejít do protiútoku a zatlačit jej na ústup – a bývalý útočník se buď brání na předchozí linii (kde se mu (snad) šikuje rozprášené vojsko), nebo byl zatlačen do výchozích pozic a musí znovu začít s dobýváním první linie. Pokud se ubrání, znamená to, že sešikoval svá vojska, obnovil nápor a opět útočí tam, kde byl prve odražen.

Jinak řečeno, na té samé frontě nelze „zaútočit nepříteli do týla“ – na frontě se vždy bojuje jen na jedné linii. Když se na trojité frontě bojuje na třetí linii, nemůže obránce zaútočit na první a „odstřihnout nepřítele od zásobovacích linií“ – i když to zní hezky. To „odstřižení“ je už obsažené v úspěšné obraně.

Fronta se dvěma liniemi

Na frontě se dvěma liniemi je zpočátku obránce určený (a útočník prostě útočí). Pokud útočník na první linii zvítězí (čímž prorazí vnější obranu), posouvá se bitva k rozhodujícímu střetu (k objektu zájmu obou stran). Útočník dále útočí, obránce brání. Pokud i na 2. linii útočník vyhraje, zvítězil na celé frontě. Pro další střety se stává obráncem a jakýkoli útočník musí začít od začátku (proražením 1. linie). Pokud však na 2. linii dojde k vítězství obránce, útočník je rozprášen, v dalším kole se šikuje na 1. linii a bitva probíhá zde (s vyměněnými úlohami). Viz příklad výše.

Cílem je na konci bitvy ovládat 2. linii. Kontrola nad 1. linií není důležitá.

Fronta se třemi liniemi

Na frontě se třemi liniemi je to v zásadě stejné, ale nedochází k "vynulování stavu" – obě strany mají své výchozí pozice, mezi nimiž jsou tři bitevní linie. Pohyb bitvy je stejný.

Pokud se do tohoto typu bitvy chce přidat třetí neutrální strana, je to možné – malá jednotka prošla bitevní linií – ale nemůže vyhrát. Může jen znemožnit oběma vítězství a způsobit skutečnou remízu – příští kolo se bude bojovat zcela stejně.

Cílem je na konci bitvy ovládat všechny 3. linie (protivník je tudíž ve výchozí pozici). Je možné i částečné vítězství – ovládat dvě ze tří. Nicméně, pro jednu ze stran může být i ovládnutí jediné linie lepším stavem, než v jakém byla na počátku.

Zbraně a zbroje na bitvě, pravidla boje

Ohledně délek a podoby zbraní, zásahových ploch apod. platí stejná pravidla boje, jako na larpu – jen životový systém je jednoduchý (každý má tři životy, zásah do trupu je za dva) a REÁLNÁ KOVOVÁ zbroj přidá jeden život (jen kroužková košile), dva životy (kroužkovka s doplňky či jednoduchá plátovka) či tři životy (plné pláty). Náhražkové (byť kovové) a kožené zbroje, popřípadě jen prošívky v bitvě pravidlově nepodpoříme.