Bezkrálí XII. - Hra královen: Porovnání verzí

Z BezkraliWiki
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
(Jak dopadla Tajná bitva?)
Řádek 23: Řádek 23:
 
Nyní se však zdá, že již je prakticky hotovo. Co bude dál?
 
Nyní se však zdá, že již je prakticky hotovo. Co bude dál?
  
== Jak dopadla Tajná bitva? ==
+
== Tajné výsledky Tajné bitvy ==
  
 +
Smlouva se zemí přivedla [[Párstové|Pársty]] do nezáviděníhodné situace – rozlícení elfové vyšli bojovat o odtržené části hvozdu, vzteky bledí trpaslíci se bili o svůj důl a rod [[Šlechtické rody Císařství|Honerotů]] též vytáhl bránit celistvost svého léna. Zdálo se, že válka bude vyrovnaná – a dlouhá...
 +
 +
Dvorští učenci však již nyní sepisují traktáty o politickém umu [[Královna Mors I.|královny Mors I.]], která se dokázala vyhnout válce na dvou frontách a přesvědčit rod Honerotů, aby přeci jen nechali své zbraně odpočívat. Její jednání s knížetem Adrianem bylo uzavřené, takže se můžeme jen dohadovat, k jakým slibům došlo, ale zřejmě si domluvili jakousi náhradu. Honerot snad měl obdržet jiná území...
 +
 +
Dle vědomí a znalostí autora tohoto skromného spisku však k vyrovnání dosud nedošlo. Je to snad pochopitelné – v poválečném období zůstávají mnohé věci dlouho nevyjasněné... A ostatně – co my víme, jakých argumentů královna použila, aby kníže couvl? Rozhodně mu tedy nevrátila pevnost, která nesla jméno Severina, jednoho z hrdých honerotských předků, což původně byl hlavní důvod jejich útoku - ale budiž za tento ústupek Honerotům vyslovena chvála. Válka není nic, po čem by Párstové toužili...
 +
 +
... a tak se bojovalo hlavně jen tam, kde to již dlouhá staletí stejně bylo zvykem – na pomezí elfích hvozdů a v orčích horách. Ani zde nebyli Párstové zklamaní – mnohá území uhájili a mithrilový důl proti rozlíceným trpaslíkům udrželi též.
 +
 +
Vzápětí již dorazil [[císařský cenzor]] Sigmund von Reuenthal společně s vojsky [[Císařské gardy|Stříbrné gardy]] a přinutil všechny usednout zpět k jednacímu stolu. Posléze byla některá elfí území navrácena, jiná převedena pod správu [[Podhůrská brána|Podhůrské brány]]. O mithrilový důl vedou trpaslíci spory dodnes, avšak [[Nesmrtelní|zeman Buo Shiou]], na jehož panství se tento zdroj neuvěřitelného bohatství přesunul, zůstal pevný jako skála a odmítl se jej vzdát.
  
 
== Pohled Nefritového pána padl na Meritreu... ==
 
== Pohled Nefritového pána padl na Meritreu... ==

Verze z 6. 4. 2011, 18:04

Obnova Ak-krayny? Nebo... co se to vlastně děje???

Soudě dle některých méně uznávaných thergů, v minulém roce byla odvrácena zkáza světa. Ti uznávanější sice nic podobného nepřipouští a prohlašují, že celá ta záležitost by se nakonec stejně vyřešila sama, pouze s pomocí obvyklých opravných mechanismů, kterými svět sám sebe udržuje - ale posuďte fakta sami:

Šest různých okultních médií v různých částech světa (původně se vědělo pouze o třech, ale dvě další se objevila v Kitáje a jedno mezi orky v Eumeriké) zcela ve stejné okamžiky vykřikovalo jakási čísla, která se postupně snižovala a před pouhými dvěma měsíci by dospěla k nule. Současně se šířil rozpad Ak-krayny a zdálo se, že spěje ke kritické mezi - a dosáhne jí ve stejný okamžik, kdy skončí odpočet. Vědci a mágové, kteří se nakonec ujali "léčby" poškozené matérie, zjistili zvláštní skutečnost: Elementální sféry o Ak-krayně zarytě mlčely a nedokázaly ji nalézt.

V průběhu závěrečných rituálů, které naštěstí ukončily rozpad i odpočet, zemřel Firavartiho velekněz a byl hlášen výskyt jakési bytosti, která se pokoušela úsilí mágů a vědců zhatit. Neúspěšně. Jakmile byla odhalena, zmizela beze stopy.

Párstové začali vymýšlet plány, jak na místě bývalého města (nyní písečné pláně) opět založí město. Šlo o obnovu tradic, kterých si tento národ velmi váží, jenže než první práce vůbec stačily začít, v Ak-krayně se objevili elementálové - a z drobného písku vyrašily domy.

Na ten pohled jen tak někdo nezapomene. Budovy nerostly od základů ke střeše - objevovaly se od středu směrem ven po jednotlivých vrstvách. Proces to nebyl příliš rychlý a většina budov rostla i několik týdnů - díky tomu bylo možné provést mnoho neuvěřitelných pozorování. Vědci a mágové, kteří měli dost pevné nervy, zpočátku pronikali do města a sledovali, jak se z nebytí opět vynořují architektonické skvosty, jež všichni již pokládali za ztracené - poté však první z mudrců experimentálně ověřil, že elementálové Ak-kraynu tvoří kompletní změnou reality do původního stavu. Ten nebožák totiž chtěl prokázat nějakou svou teorii, vstoupil do okruhu, v němž rostl dům, a zmizel. Lépe řečeno - byl přetvořen na jednu ze zdí.

Další sérii experimentů podnikli prostí lidé Meritrey, když se pokoušeli přijít ke štěstí. Brzy bylo zjištěno, že město trestá krádež velmi tradičně: Kdokoli se pokusí po něčem dovnitř hmátnout, přijde o ruku.

Tím většina pokusů skončila. Ve městě navíc začaly vyrůstat i další věci, které se v něm nacházely před výbuchem - například rostliny... a lidé... - což znamenalo, že se počet ztracených vědců, přetvořených na materiál "stavby", velmi rychle zmnohonásobil. Nikdo si nemohl být jistý, kde a kdy se objeví další ohnisko změny. Brzy se za hranice obnovovaného města nikdo neodvážil a všichni jen čekali, až bude město hotovo.

I dalekohledy však odhalily mnohé zajímavosti: Město není přesně takové, jako v době výbuchu. Objevují se v něm starší místa, která nikdo nepamatuje - a některá známá naopak zcela chybí. Stále se například marně čeká na růst slavného Zlatého paláce či budovy původní univerzity...

Mnozí vědci utekli, když poprvé spatřili, jak elementálové vrací do existence zmizelé obyvatele. Také začínají od středu - a kůže přichází až naposled. Ten pohled je jen pro silné nátury.

Byly podniknuty pokusy navázat s navrácenými bytostmi komunikaci, ale nejenže se žádná z nich zatím neobjevila dost blízko hranic Ak-krayny - zřejmě okolní svět ani nevnímají. A většinou také nemají tu kůži.

Nyní se však zdá, že již je prakticky hotovo. Co bude dál?

Tajné výsledky Tajné bitvy

Smlouva se zemí přivedla Pársty do nezáviděníhodné situace – rozlícení elfové vyšli bojovat o odtržené části hvozdu, vzteky bledí trpaslíci se bili o svůj důl a rod Honerotů též vytáhl bránit celistvost svého léna. Zdálo se, že válka bude vyrovnaná – a dlouhá...

Dvorští učenci však již nyní sepisují traktáty o politickém umu královny Mors I., která se dokázala vyhnout válce na dvou frontách a přesvědčit rod Honerotů, aby přeci jen nechali své zbraně odpočívat. Její jednání s knížetem Adrianem bylo uzavřené, takže se můžeme jen dohadovat, k jakým slibům došlo, ale zřejmě si domluvili jakousi náhradu. Honerot snad měl obdržet jiná území...

Dle vědomí a znalostí autora tohoto skromného spisku však k vyrovnání dosud nedošlo. Je to snad pochopitelné – v poválečném období zůstávají mnohé věci dlouho nevyjasněné... A ostatně – co my víme, jakých argumentů královna použila, aby kníže couvl? Rozhodně mu tedy nevrátila pevnost, která nesla jméno Severina, jednoho z hrdých honerotských předků, což původně byl hlavní důvod jejich útoku - ale budiž za tento ústupek Honerotům vyslovena chvála. Válka není nic, po čem by Párstové toužili...

... a tak se bojovalo hlavně jen tam, kde to již dlouhá staletí stejně bylo zvykem – na pomezí elfích hvozdů a v orčích horách. Ani zde nebyli Párstové zklamaní – mnohá území uhájili a mithrilový důl proti rozlíceným trpaslíkům udrželi též.

Vzápětí již dorazil císařský cenzor Sigmund von Reuenthal společně s vojsky Stříbrné gardy a přinutil všechny usednout zpět k jednacímu stolu. Posléze byla některá elfí území navrácena, jiná převedena pod správu Podhůrské brány. O mithrilový důl vedou trpaslíci spory dodnes, avšak zeman Buo Shiou, na jehož panství se tento zdroj neuvěřitelného bohatství přesunul, zůstal pevný jako skála a odmítl se jej vzdát.

Pohled Nefritového pána padl na Meritreu...

Smíření otce a syna - aneb zelenější, než jste čekali?

Vojenská přehlídka pro potěchu rodu Honerotů

Královna churaví...

Lov na pirátskou princeznu

Firavarti, kam kráčíme?

Poplašné zprávy z celého světa

Mnozí známí mudrcové spojují zprávy o podivných kráterech nalezených v okolí Čukičatky s nedávno proběhlým "odpočtem", který provázel rozpad zlaté Ak-krayny. Vzorky půdy nalezené v kráterech a ve městě se sice neshodují, ale i přesto vykazují jakési společné rysy. Po všech hospodách světa se proto mluví o neviditelných obrech, kteří vrtají do světa díry a chtějí si z něj udělat cedník na cezení hvězd, aby je nemuseli vykašlávat, až budou pít oblohu...