Církev Surahindova

Z BezkraliWiki

Přejít na: navigace, hledání

Církev Surahindova se stará o světskou i duchovní výchovu poddaných Jeho Císařské Milosti. Sídlí v Surhindii, odkud rozdává lásku a milosrdenství Rytířovo po celém Císařství.

V jejím čele stojí patriarcha, který z pozice světského mudrce promlouvá se samotným Surahindem, aby přinesl Jeho moudrost lidu. Teoreticky nad ním stojí vůle císaře, v němž přebývá boží esence, ale panovník do církevních záležitostí nikdy nezasahuje. On není mudrcem, ale rytířem-ochranitelem, který je vždy připraven stát se Jeho železnou pěstí.

Surahindovo učení a pohled na svět nejsou vykládány jednoznačně. V průbehu dějin poslal svým ovečkám množství proroků (mesiášů), kteří jeho následovníky připravovali na nastávající těžké časy, a každý volil trochu jinou cestu. Církev každé nové proroctví a pohled na svět pečlivě zkoumá, než je začlení do svého bohosloví, a apoštolové jednotlivých mesiášů mezi sebou často vedou zapálené spory. Historie zná i případy, kdy následovníci neuznaných proroků skončili na hranici... a to i velmi nedávná historie.

Církev není všude v Císařství oblíbená a jisté množství uctívačů Surahindových (a dokonce i někteří prorokové) ji odmítá jako zaslepenou instituci, která vkládá člověka mezi pastýře a jeho ovečky. Nejvíce kritiky sklízí církev kvůli svému rozsáhlému majetku a uplatňování politického vlivu na chod Císařství.

Zvláště napjaté vztahy panují mezi církví a mágy. Ačkoli jeden z neuznaných proroků (sv. Šimon) dokonce hlásal, že magie je darem Surahindovým, v církvi jsou kouzla obecně považována za projev zla stravujícího lidské duše. Magie je však i přesto oficiálně tolerována a většina zemí Císařství provozuje větší či menší školy - církev se však zasadila o to, aby všechny univerzity v její sféře vlivu kontrolovaly vzrůst moci svých žáků. V tomto ji císař váhavě podporuje.

Nikdo nechce další Spící krále.

Současnost

Ještě v roce 5709 byl patriarchou stařičký Valur de Tribian, uvážlivý, rozumný muž, který uměl naslouchat dobrým radám. Před skandálem s bývalou baronkou Valerií Stiggmern se nejčastěji radil s vévodou Trevirem Stiggmernem, o němž se dlouho smýšlelo jako o jeho nástupci - avšak situace se změnila. Valur de Tribian zemřel v roce 5710 v požehnaném věku sedmdesáti pěti let a jeho doporučení nebylo vyslyšeno. Novým patriarchou se stal rázný Malchus de Honerot, zarytý porfiriovec, který proslul mnoha nesmiřitelnými výroky na adresu nelidských ras.

O církvi se říká

Není to samostatná země, ale u dvora tak skoro vystupuje.

Církev Surahindova je institucí, bez níž by Boží milost nedošla až k prostým lidem a na světě by chyběla láska.

Církev v chudých zemích brutálně sází svůj vliv a v bohatých pak sklízí úrodu.

Osobní nástroje