Šlechtické gangy

Šlechtické gangy - tak se v Císařství posměšně říká družinám urozených vyhnanců na Čukičatce. Není to daleko od pravdy. Na severu si šlechta nemůže vybírat družiníky z mnoha slávychtivých rytířů - panstvo bere za vděk těmi, kdo jej chtějí následovat. Stejně tak je to s jejich "lény" - co si z města a jeho okolí urvou, to mají. Na odpor přitom narážejí pouze tehdy, když se střetnou s jiným "gangem".

Mírumilovní potomci prvních kolonistů, kteří se zde pokouší žít, přijímají změny pánů s odevzdaným severským stoicismem - dnes je "vlastní" nějaký zeman, zítra zemře, pozítří se jich ujme třeba i baron - ale vždy bude chtít výpalné, aby je nechal v klidu hospodařit. Už si zvykli a platí. Však jsou to jen jinak nazvané daně.

Z nováčků připluvších na Poslední naději přežijí v drsném prostředí Gekoportu jen ti nejschopnější. Už během prvního dne se pozná, kdo tu má budoucnost a po kom se jen slehne zem. Kdo se na přístavním molu pokusí hrdě zvednout hlavu a jít proti větru, ten je smeten zpět do chladných vod Čukova průlivu a rychle zapomenut.

Knížectví Čukičatské (čímž je myšlen Gekoport a jeho bezprostřední "zcivilizované" okolí) se tudíž za posledních dvacet let změnilo z hraničářské kolonie málem ve vězení - a přesto tam vládne podivuhodná svoboda. Ačkoli většina jeho obyvatel nesmí odejít (a odplout na některé z rybářských bárek se skutečně nedoporučuje), na území Čukičatky jsou volní a jejich životy nikomu nepatří - jen jim samotným. Formálně jsou poddanými knížete a platí i daně (ať už v penězích, nebo ve věrnosti), ale prakticky žádného pána nemají. Ohýbání kolenou se tu nenosí - od klečení ve sněhu jsou totiž promočené nohavice.

---

Huskaldé - Původně šlo o skutečnou knížecí družinu, plnou hrdých rytířů a čestných válečníků... ale i kníže Gek musel nakonec začít brát tam, kde dávali.

Klan Seker - Není jisté, zda jde skutečně o "šlechtický" gang, protože trpaslíci se ke každému svému veliteli chovají jako k lordovi, ale je to pravděpodobné. Stejně na tom nezáleží.

Královi muži - Ať už jsou urození, nebo pochází z té nejhorší spodiny, spojuje je láska k matičce Roggii.

Corason - O záchvatu zuřivosti, který popadl pontijského krále Jana II., když se dozvěděl o Orčí půjčce a osudu svých eumerických kolonií, kolují celé legendy. Bývalý místokrál Nové Pontie, Leopold de Corasone, by rozhodně mohl vyprávět... kdyby se místo návratu do vlasti raději nevypravil rovnou do Čukičatky, kde ho rozhodně čekalo vřelejší přijetí.

Hrdlořezové - Jediný z gangů, který hlasitě odmítá jakékoli spojení se šlechtou. Zatímco jiné podobné pokusy o uplatnění "moci prostého lidu" brzy selhaly, Hrdlořezové soustředěný odpor šlechtických družin přežili. "Cokoliv na nás urozeňáci zkusijó, my jim to urobíme hruběji, drsněji - a většim nožákem..."

Družina Daromírova - Vůdcem tohoto gangu je vladyka Daromír, který se hrdě hlásí k dědictví Daršovců, vyhnaných z daleké Darlancie ze strachu, že hodlají uchvátit trůn.